Zelený jíl - přírodní prostředek pro zdraví a krásu

Využití jílu v medicíně a léčitelství do 20. století

Jíl je jednou z nejstarších surovin, které člověk začal využívat. Udává se, že již před 25-30 tisíci lety z něj díky jeho plasticitě a tvárnosti zhotovoval keramiku. První písemné zmínky o využívání jílu ke kosmetickým a léčebným účelům sahají do starověkého Egypta. Používal se při výrobě mýdla a podle některých autorů se směs jílu v kombinaci s dalšími látkami používala také k mumifikaci těl.

Staří Egypťané používali jíl instinktivně k léčení pohmožděnin nebo zlomenin. Ze zkušenosti věděli, že díky jílovému obkladu se zranění lépe hojí a kost rychleji sroste.

Nejslavnější lékař starověku, Hippokratés léčil pomocí jílu nejrůznější druhy bolestí. Plinius Starší v 1. století našeho letopočtu ve své encyklopedii Historia Naturalis a řecký lékař Dioscorides ve svém pojednání De Materia Medica, doporučují jíl jako lék s mnoha příznivými účinky. Claudius Galén, jeden z nejznámějších starověkých lékařů ve 2. století a později i lékař a filosof Avicenna v 11. století ve svém Kánonu medicíny, uvádějí jíl jako mocný přírodní lék proti mnoha nemocem. 

Jíl ve 20. století

V roce 1920 doporučoval jíl slavný německý naturopat Sebastian Kneipp. Vyjádřil se těmito slovy: „Jíl léčí záněty, vtahuje do sebe nemocnou a hnijící hmotu a léčí rány a vředy. Je to vynikající lék na bolesti hlavy, ramen, na otravy…“. Na začátku 20. století, berlínský lékař, prof. Julius Stumpf, používal jíl k léčbě mnoha chorob, včetně asijské cholery. Během I. světové války 1915-1918 používala jíl francouzská armáda s úspěchem proti úplavici.

Také velká osobnost naší doby, Mahátma Gándhí, doporučoval jíl a sám ho užíval ve formě obkladů. Jean Valnet, učenec přírodní medicíny, hovořil rozsáhle a s hlubokým přesvědčením o mnoha léčebných účincích jílu. Prohlásil: "Jíl stimuluje špatně fungující orgány, a to více svou přítomností, než svou hmotou.

Působí na endokrinní žlázy, jejichž činnost reguluje tak, že je podle potřeby buďto povzbuzuje nebo naopak tlumí. Je také silným prostředkem proti parazitům. Významem jílu pro člověka a pro rovnováhu přírody a planety se podrobně zabýval rakouský filosof, zakladatel antroposofie, waldorfského školství, biodynamického zemědělství a antroposofického lékařství, Rudolf Steiner, který ve spolupráci s dalšími lékaři pracoval na nových postupech k medicíně.

Od sedmdesátých let 20. století se zabývá studiem účinků jílu na zdraví člověka italský antroposof a biolog, Dr. Giuseppe Ferraro , který navazuje ve své práci na Rudolfa Steinera. Získané poznatky zúročil při výrobě 100 % přírodní a BIO kosmetiky a potravinových doplňků ze zeleného jílu. Jeho filosofií je, že kosmetika musí být zdravá, čistá a účinná, musí obnovovat přirozenou funkci pokožky a dávat jí impulz k vlastní regeneraci. 

Jíl z pohledu moderní vědy a antroposofické medicíny

Jíly jsou nezpevněné sedimentární horniny tvořené převážně jílovými minerály s vysokým podílem částic menších než 0,004 mm. V některých jílech je zastoupen pouze jeden jílový minerál např. kaolinit, montmorillonit apod., a pak je nazýváme monominerální. Polyminerální jíly jsou naopak složeny z různých minerálů. Z antroposofického pohledu představuje polyminerální jíl komplexní minerální organismus. Tak jako v lidském těle se nachází srdce, játra, ledviny, atd., v polyminerálním jílu se nachází smektit, ilit, kaolinit či křemík, vápník a železo, které chápe jako nerostné orgány horniny.

Každý minerál obsažený v jílu má svůj určitý význam. Podobně jako srdce a játra jsou velmi složitými orgány, které v živém organismu mají své nezastupitelné funkce, tak i jednotlivé minerály obsažené v jílu mají též své specifické funkce, které lze využít v kosmetické nebo terapeutické oblasti. V polyminerálním jílu najdeme řadu různých prvků jako jsou: křemík, vápník, hliník, železo, hořčík, sodík, draslík, stříbro, titan, měď, zlato a další. Některé z prvků, jako např. křemík, jsou přítomny ve vysokém procentu, zatímco jiné, jako zlato nebo stříbro, jsou přítomny jen v nepatrném množství. Jsou to právě tato stopová množství, která dodávají polyminerálním jílům jejich specifické vlastnosti a účinky.

Důležitost železa v jílu

V přírodě existuje mnoho druhů jílu. Jejich rozdílnost je často evidentní už na pohled, podle jejich barvy: červený, zelený, žlutý, bílý, okrový, černý, atd. Nejběžnější jsou jíly červené a jíly zelené. Červená barva je dána obsahem stabilního trojmocného železa, zatímco zelená nebo šedozelená barva je dána železem dvojmocným. Jsou to dvě typické formy železa, které Dr. Ferraro zkoumá z hlediska jejich reaktivnosti.

Součástí lidské krve je hemoglobin, červené krevní barvivo, které je součástí červených krvinek. Skládá se ze čtyř bílkovin a z nebílkovinné složky, která obsahuje dvojmocné železo. Při dýchání zprostředkovává v organismu přenos kyslíku z plic do tkání a zpět odvádí oxid uhličitý. Přenos se děje právě přes ionty železa.

Když je naše krev okysličená, krev tepenná, je jasnější červené barvy, zatímco krev odkysličená je bohatá na oxid uhličitý, je více do modra, jedná se o krev žilní. Prostřednictvím nádechu a výdechu a prostřednictvím střídání formy železa neustále rytmicky oscilujeme mezi Zemí a Vesmírem, mezi procesem expanze a kontrakce, mezi jin a jang.

Zelený jíl

Zelený jíl obsahuje převážně dvojmocné železo, stejný typ železa, jenž se nachází v hemoglobinu. Dvojmocnému železu se také říká nenasycené železo, které je reaktivnější než železo trojmocné (nebo-li nasycené) nacházející se v červeném jílu. Právě proto, že náš organismus je schopen využít pouze železo dvojmocné, považuje se zelený jíl za aktivnější a pro organismus vhodnější a ze všech jílů nejúčinnější. Zelený jíl lze přirovnat k semínku rostliny nabitému růstovou energií, které se vyvíjí a jehož finální forma zatím není dokončena. Z toho důvodu má vlastnosti, které souvisí s růstem a sluneční sférou.

Červený jíl

Červený jíl lze je přirovnat k dospělé rostlině, jejíž růstová energie se již přeměnila v definitivní podobu. Proto má vlastnosti související s formou a lunární sférou. 

Zelený jíl vysušený sluncem

Když je jíl vystaven na určitou dobu slunci, nabíjí se sluneční energií, kterou pak předává našemu tělu, ať při vnější aplikaci např. v pleťové masce nebo při vnitřním užití. Aby mohl být vystaven slunci, musí být nejprve vytěžen ze země, což je proces, který jíl povyšuje na vyšší úroveň, neboť je při ní odebrán ze sféry tmy a přenesen do sféry světla a vzduchu, blíže k člověku a Vesmíru.

Při těžení jílu člověk předává část své energie ve prospěch této horniny. Jíl nám ji pak vrací zpět prostřednictvím svých účinků. Při vystavení slunci a vzduchu se jíl probouzí z dlouhého spánku. Sluneční světlo a teplo pomalu roztavuje a rozpouští síly, které ho držely v podzemí, v říši hornin. Trochu to připomíná příběh o Šípkové Růžence, která se probouzí princovým polibkem. Působení vzdušného kyslíku způsobí, že jíl začne dýchat a nabíjí se životodárnou silou. Tím získává určitou lehkost, což jej přibližuje ke sluneční sféře.

Sušení jílu na slunci můžeme přirovnat k procesu klíčení. Po doteku vesmírných sil (slunečního světla a tepla) a pozemských sil (vzduchu) se probouzí ze své strnulosti a rozvíjí se podobně jako květ.

Kosmetika ze zeleného jílu

Jak jsme zmínili v úvodu článku, Dr. Giuseppe Ferraro již dlouhá desetiletí studuje poznatky o příznivých účincích zeleného jílu. Jeho tým provádí rozsáhlý výzkum ve spolupráci s univerzitními laboratořemi a jeho výsledky promítá do vývoje přírodních přípravků ze zeleného jílu pro péči o zdraví pokožky a těla.

Podle principů antroposofie, duchovní vědy o člověku, je nesmírně důležitý nejen pečlivý výběr použitých surovin, ale i postup práce a harmonické výrobní prostředí. Přípravky mají být vyráběné s osobním nasazením a láskou a vysokým podílem ruční práce.

Podle Dr. Ferrara musí kosmetika splňovat tři základní principy:

• Neškodit pokožce ani zdraví uživatele.
• Dodat pokožce účinnou látku, díky níž zůstane pružná a zpomalí její stárnutí.
• Používat výhradně přírodní složky a získávat je způsobem respektujícím přírodu.

Zelený jíl je právě takovou látkou, která splňuje všechny uvedené principy. Obsahuje nejen řadu pro tělo důležitých a prospěšných minerálních látek a stopových prvků. Důležitou složkou je i nenasycené železo. Jílové minerály mají vysokou absorpční schopnost a schopnost kationtové výměny a tím na sebe dokážou vázat toxiny a další škodlivé látky. Díky tomu má zelený jíl silné detoxikační účinky.

Plasticita a vysoký energetický potenciál předurčují zelený jíl jako ideální přírodní prostředek proti stárnutí pleti a pro modelování a formování těla. Pokožka pravidelně ošetřovaná kosmetikou se zeleným jílem je mnohem pružnější. Při používání zeleného jílu jako tělového zábalu nebo v koupeli se projeví jeho modelační schopnosti tvarovat tělo a udržovat tyto tvary i s přibývajícím věkem.

Příznivé účinky zeleného jílu:

• rozjasňuje a tonizuje pleť
• vyrovnává pleť
• působí protizánětlivě
• má silné čistící a detoxikační účinky pro nečistou a aknózní pleť
• vyrovnává maštění pleti a vlasů
• působí proti volným radikálům a tím proti stárnutí pleti
• je to skvělý přírodní scrub
• formuje postavu a zpevňuje poprsí
• působí proti celulitidě
• redukuje strie a zlepšuje elasticitu pokožky
• působí proti dermatitidě
• posiluje a zpevňuje vlasy

Zelený jíl se používá na koupele, masky a zábaly v lázeňských provozech a kosmetických salonech. Péči s jílem si však můžeme dopřát i doma. Jílové masky a zábaly je možné zakoupit již hotové, připravené k použití. Ze zeleného jílu, ve spojení s výtažky z léčivých rostlin a s čistými rostlinnými a esenciálními oleji, se též vyrábí velice kvalitní a účinná přírodní kosmetika.