Co to ve skutečnosti znamená hedvábí v produktech?

Jaké zvířátko doprovází člověka už cca 5000 let, bylo příčinou mnoha válek, předmětem rozvoje mezikontinentálního obchodu a jeho vliv přetrval do dnešních dnů? Parazity tentokrát ponechme stranou (ač tedy obchod s repelenty kvete v každé době) a soustřeďme se na jednu nenápadnou housenku — konkrétně bource morušového, který může za celé to hedvábné šílenství, které před tisíci lety změnilo svět...

Hedvabi_v_kosmetice

Historie a bourec morušový

Úplně nejstarší zmínky o bourci morušovém pochází z Číny a datují se cca do období 3. tis. let př.n.l.. Právě Číňané totiž objevili kouzlo hedvábného vlákna. Tehdy se cena takové hedvábné látky vyvažovala zlatem (resp. převažovala) a vyráběly se z ní jen šaty císařů, případně byla určena k posvátným účelům.

Uplynulo pět tisíc let a dnes se nejenže pořád rádi omotáváme lehkými šálkami, milujeme hedvábné halenky, večerní šaty, kravaty, letní oděvy ... Ale zároveň jsme tolik ceněné hedvábí nechali ve velkém proniknout i do kosmetického odvětví. Jak?

Hedvábí najdete i v kosmetice 

Inu, za všechno může tzv. „hedvábný protein", což je lehká bílkovina, ze které se skládají hedvábné nitě. Díky příbuznosti s bílkovinou lidské kůže — keratinem - se hedvábný protein dobře uchytává na povrchu pokožky a tvoří tak zvláčňující ochrannou bariéru, která skvěle zadržuje vlhkost a bojuje proti vlivům vnějšího prostředí.

Tekuté hedvábí, které se získává hydrolýzou přírodního hedvábí a přidává se jako aktivní přísada do různých kosmetických produktů umí intenzivně regenerovat pokožku těla, hlavy a dokonce i poškozené vlasy a nehty, za což opět mohou ony hedvábné proteiny. Mají tu schopnost, že se velmi snadno zapojí třeba do struktury lidského vlasu a případná poškození vyplní, stejně jako keratin, což je možné pozorovat jak pohým okem, tak i pod mikroskopem. Navíc, tato "oprava" je trvalá.

Všechno je to samozřejmě hrozně hezké a lákavé — vždyť kdo by nechtěl objevit kosmetický elixír mládí, který ho na počkání zkrášlí a omladí? Jenže, každá mince má dvě strany. A "výroba" hedvábí není výjimkou.

Získávání hedvábí a neblahý osud bource morušového

Jelikož se zvířátko, které produkuje hedvábné vlákno - tedy bourec morušový - už ve volné přírodě vůbec nevyskytuje, je absolutně závislý na člověku. Chová se na velkých farmách (hlavně v oblasti severní Číny a Íránu) a živí se výhradně listy stromu moruše. Vypadá to tak, že se nejdříve z vajíčka po deseti dnech vylíhne housenka, která je ohromně žravá a cpe se ve dne v noci lístky moruše. Následně si kolem sebe housenka díky svým slinným žlázám vytvoří tzv. " kokon ", který ji má chránit před zraněním, než se z ní vylíhne krásný noční motýl . Kokon je tvořen z jednoho kusu hedvábného vlákna, které dosahuje délky 300 - 900 m.

Průšvih ovšem nastává při získávání surového vlákna... Jelikož se dospělá housenka musí z kokonu nějak dostat, cestu si jednoduše prokouše. Což ale pro výrobce hedvábí není žádoucí, poněvadž housenka tím kokon znehodnotí a přeruší jednolité vlákno. Proto se kokony bource morušového zahřívají na teplotu cca 100°C po dobu 2-2,5 h. To housenku zabije a ta se následně nebude prokousávat ven... A vlákno se bude také lépe rozplétat. Přijde vám to poněkud drastické.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení