Jak se najíst v restauraci jako vegan a bezlepkář a nedávat si jen salát

Když se někde zmíním o tom, že jsem na bezlepkové dietě, většina lidí nechápe, jak můžu jíst a neumřít hlady. Když se před někým zmíním o tom, že mi ke štěstí a plnému žaludku stačí v podstatě jen ovoce a zelenina, přestávají chápat úplně a obávají se o mé zdraví.

Protože bezlepkovou dietu musím dodržovat stoprocentně, je absence lepku v jídle tím nejdůležitějším kritériem. Když mi před časem ze zdravotních a etických důvodů přestalo vyhovovat konvenční stravování založené na mléce, mase a obilovinách, začala pro mne velká stravovací transformace, která trvá dodnes. Postupně jsem omezila konzumaci sóji, umělých sacharidů, z alkoholu si dám většinou jen víno, omezila jsem konzumaci tuků a základ mého jídelníčku tvoří čerstvé ovoce a zelenina, doplněné o menší množství ostatních potravin.

Jak jím doma? 

Doma je můj jídelníček snadný. Ráno snídám nejraději ovocné smoothie, svačím ovoce, obědvám vařené sacharidy jako brambory, rýži, občas luštěniny nebo si dám salát, večer a odpoledne se snažím držet zeleniny a zdravých tuků. Nejraději poslední dobou večeřím polévky. Rajčatovou, pórkovou, hráškovou, dýňovou, podle toho, co zrovna doma mám a na co je největší chuť. Když jdu do města, dodržuji stále bezlepkové a veganské kritérium, nicméně ráda si dopřeju i méně zdravé věci, jako třeba smažené jídlo. Mám tak pocit, že nejsem v jídle nijak omezována a přitom mám plnohodnotný jídelníček. Poslední roky vidím kolem nás neuvěřitelný posun, co se stravování týče. Věřím, že čím dál více obchodů a restaurací pomalu vyřadí nezdravé potraviny a zdravé stravování se stane normou, nikoli nadstandardem nebo abnormalitou. 

A co si dám dobrého, když jdu ven? 

Velmi ráda se chodím bavit s přáteli a ještě raději zajdu na dobrou večeři. Co si ale v restauraci nebo k vínu dát, abych dodržela svoji bezlepkovou dietu a nesklouzávala od veganství k méně zdravé stravě? Konzumovat striktně nesmažené, bezlepkové, bezmléčné a bezmasé večere je téměř nemožné, pokud se nestravujete v restauracích zdravé výživy, a i tam většinou musíte volit mezi kompromisem bez lepku (je tam mléko), bez přemíry sacharidů (variace luštěniny s brambory, například), bez dráždivých aromatických potravin (ve většině jídel je přemíra cibule nebo česneku), bez sójové mouky (tofu si občas dám, produktům ze sójové mouky se snažím vyhnout)?

Jak s jídlem na cestách? 

Když cestuji vlakem, dávám si jako svačinu, snídani i večeři smoothie. UGO bary zná asi každý – kromě čerstvých šťáv a smoothie je zde nově možnost dát si raw tyčinky pro doplnění energie nebo pro pocit, že jídlo koušu.

Pizza – za sebe můžu stoprocentně doporučit pizzu od Honzy, která má certifikaci Labtech, úžasné majitele, kteří dělají práci od srdce a rychlý rozvoz po Brně zdarma. Od nedávna nabízejí i veganskou verzi – která je vždy bohatě zdobená a chutná k nerozeznání od pravé sýrové. Další veganskou pizzu nabízí třeba La Strada, samozřejmé jsou i bezlepkové verze. V La Stradě mimochodem nabízejí i jiná veganská a zároveň bezlepková jídla.

Protože jsem často v Brně, jsem Hradečák a občas zavítám i do Prahy, pár tipů, kam ráda zajdu...

Kromě pizzy a restaurace mohu za sebe v Brně doporučit i Fresh Freaks. Nejedná se o restauraci, ale o bistro. Sedět zde můžete celý den (a psát bakalářku nebo pracovat jako třeba já), prostředí je úžasně moderní, vzdušné a je zde příjemná obsluha. Bez lepku a vegan si můžete dát burger, dortíky nebo quiche. Zároveň nabízí v této kombinaci i výborná polední meníčka. Bistro naleznete na zastávce Antonínská. Pro příjemné posezení večer nebo na kávu pak doporučuji Charakter Bakery – majitelka Saša každý den peče čerstvé pochoutky a často zařazuje do nabídky (která je pouze veganská) i bezlepkové dorty. Bezlepkové palačinky na slano i na sladko si lze vychutnat v Tukaloce. Polední meníčko je fajn ještě v Paradoxu nebo lze kdykoli zaskočit na vynikající falafel s humusem do Klubu cestovatelů. V Hradci, odkud pocházím, vyzkoušejte restauraci Cook and Look. Lepší bezlepkové těstoviny jsem nejedla. A to počítám všechny cesty do Itálie, kde už si kromě zmrzliny odmítám dát v restauraci jakékoli jídlo. Jediná italská kuchyně, která stojí za to, je, když vám vaří pravý Ital :-)

Co si lze dát všude? Sushi!

Já miluju nejvíc verzi s avokádem. V čínské a japonské kuchyni jsou výborné i rýžové zeleninové závitky. A jak přesvědčit přátele, abyste se šli najíst zrovna tam, kde se najím i já? Pokud někam přicházím později, samozřejmě se nepřesouváme jen kvůli mně. Najím se prostě doma nebo si k jídlu objednám na malý hlad oříšky nebo olivy, na velký salát nebo třeba hranolky. Pokud se však rozhodujeme kam, mí přátelé patří mezi skvělé a chápající lidi, kteří respektují mé stravování a volíme podnik podle nabídky pro bezlepkáře. Ano, většinou platí, že v levnějších podnicích je horší uhlídat hygienu přípravy jídla a tak je pohodlnější (a obsluha i kuchyně bývá ochotnější) volit lepší podnik.

Všude si lze dát také indickou, thajskou nebo syrovou kuchyni. Současný vzestup raw mi usnadňuje žití a já jsem závislá na raw zuchinni (zkuste určitě Kiwi restauraci v Brně, Secret of raw v Praze – mají výborné kešu sýry a Bistrawveg v Hradci). Když jednou okusíte raw kuchyni, určitě mi dáte za pravdu, že jí nelze nazývat salátem. Ačkoli není ideální kombinovat tolik rostlinných tuků s ovocem a sníst velké množství tuků za den, stoprocentně se budete po raw obědě cítit lépe než po jakémkoli jiném.